Manažerka orchestru uvítala cellistickou posilu (zatím netuší, co jí čeká). Ve středu mě čeká první zkouška a rovnou v St. Albans, sousedním městě, s jehož sborem a orchestrem společně probíhá nácvik Verdiho. Dneska jsem vyfasoval noty. Do koncertu zbývá něco přes dva týdny a pouhé 3 zkoušky. No že bych se po půl roce, co tu vystavuju cello ve futrálu v koutě skoro půl roku nějak cítil, to teda říct nemůžu. Po třech hodinách už tu sedím zpocený v tílku a doufám, že mě ty moje líné prsty začnou konečně poslouchat :)
V přímém přenosu se Vám tedy pokusím zprostředkovat zážitky ze zkoušek a utrpení při zkoušení.
Na koncertě se kromě Requiem bude hrát ještě předehra k opeře Nabucco. Tu jsem si střihnul rovnou s youtube a pochvaloval jsem si, jak mi to jde. Trošičku jsem zaškobrtnul při finále, ale napodruhé už válím a vzpomínám na Viléma Tella ve Francii s Čínským orchestrem (protože jsem zaškobrtnul při smyku, který mi Viléma Tella vyvolal v paměti - v Nabuccovém videu k vidění cca od 7.20minuty, ve Vilémovi celou dobu, to jenom abych objasnil svoji vzpomínku).
Cítím se, že bych mohl skočit na Requiem - opět s youtube... nejsem žádný začátečník... ha... tak tady to tak snadné nebude. Zasekl jsem se po otočení první stránky. A smrt v očích se mi oběvila při pohledu na Dies iræ. Po třech hodinách začínám cítit boží hněv... že já víc necvičil...
Žádné komentáře:
Okomentovat