středa 29. února 2012

Watford Philharmonics 2. díl

Tak to mám za sebou. První zkouška a to ještě se St. Albans Symphony Orchestra (ještě, že tak, protože jak jsem pochopil, tak z Watfordu jsme tam pouze dva cellisti).



Jak jsem z toho byl vyděšený a bál se, kde asi udělám nějaký kiks, tak kupodivu to docela šlo. Dies iræ bylo teda ještě v podstatně vyšším tempu, než jsem čekal, ale jak jsem pochopil, jde v něm hlavně o agresivní hru a ne o noty, které spadnou  pod pult. Dirigent Bjorn Bantock- naprosto vynikající, motivující, vtipný a přitom s geniálním tahem na branku - tedy obrazně řečeno - prostě, že ví co chce - dokonce sliboval hráčům, že kdo přetrhne při úvodních akordech strunu, tomu koupí novou :)
K orchestru samotnému: připadal jsem si jako doma...
  • Nejdůležitější postava v orchestru = první violista, který všem rovná smyky, a řeší je ještě pět minut po té, co se 3x přehraje místo, kterého se smyky týkají.
  • Samozřejmě nejsympatičtější sekce jsou cellisti (v místním případě cellistky), v sekci jsem sám chlap. A i jako cizinec se tam necítím cizí. U pultu se mnou  sedí další "Watforďačka" Ezgi původem z Turecka, za mnou sedí Němka (jejíž jméno jsem nezjistil) a moc sympatická "babička" profesorka na místní univerzitě, kde má letos v kurzu angličtiny už dva Zdeňky, tak mezi ostatními angličankami machrovala, jak dokáže moje jméno skvěle vyslovit.
  • Další klasická sekce - flétnisti... každý pro jistotu sedí na jiném konci sálu a o "čajové přestávce" se navzájem pomlouvají, jak ten druhý hraje příšerně.
  • Pozounisti ošahávají kolegyně převážně z řad houslistek...
  • další poznatky příště
Moc víc jsem toho nestačil sledovat, protože jsem byl ze všeho dost vykulený. Lovil jsem noty, které jsem nestihl přečíst za dva večery přípravy, do toho jsem luštil smyky, které má samozřejmě klasicky každý pult jinak (možná i proto, že jsou to dva orchestry dohromady). Jsem zvědavý na příští zkoušku, kterou by měl dirigovat "zasloužilý umělec" který dneska ale vypadal poněkud "unaveně" oproti mladšímu dirigentskému protějšku ze St. Albans. Ale nedirigoval, takže nemůžu soudit předem...
Jen ještě jeden poznatek na závěr... něco z módního soudku - byl jsem na celé zkoušce jediný muž, který na sobě neměl košili!! Měl bych se nad sebou vážně zamyslet! Takhle by to se mnou dál nešlo.

Foto původem z: http://www.saso.org.uk/

1 komentář:

  1. Tak dneska u nas byla ladicka a doporucila nam blog komentovat. Musis taky prijet. Andelka nastroje rada, dokonce i moje housle.
    Tak dej vedet co bozi soud a co na tve cviceni sousedi

    OdpovědětVymazat