Londýn - poslední epizoda 2011

Nějak rychle ten čas letí, teprve jsme se stihli pořádně rozkoukat a už se pomalu chystáme domů..V Londýně jsme byli za náš pobyt v UK už několikrát, čím více ho však člověk zná, tím mu připadá větší..tak veliký, že ani 3 měsíce nejsou dost dlouhá doba na to, aby si všechno stihl pořádně objevit, prozkoumat a užít. A hlavně čím více ho zná, tím mu musí tohle místo připadat krásnější. Londýn je přesně takový, jaký si ho přejete mít a když víte, kam vyrazit za tím, co chcete vidět, nemůžete být zklamáni...Za ten uplynulý čtvrt rok jsme se s ním seznámili docela obstojně, necítíme se v něm jako turisté, ale jako jeho přátelé..Přes počáteční především mé rozpaky (Piccadily je moc malé, Oxford street moc přeplňěná..atd.), jsem si jej oblíbila, protože je zmenšeným obrazem celé VB. Je naprosto schizofrenní - tradiční i moderní, seriózní i alternativní, přelidněný i téměř prázdný, typicky britský i kosmopolitní. Nedávno jsem četla článek o britské kuchyni - za národní jídlo je v současnosti považováno indické Chicken Tikka Masala a Britové jsou na tento fakt velmi hrdí - domnívají se totiž, že to odráží celou jejich národní povahu - otevřenost a přátelskost všemu novému. :) A Londýn je něco podobného jako britská kuchyně, přátelský, multikulturní, tolerantní...

Předvánoční šílenství po anglicku II. - nákupy

Haló haló...naše příspěvková pauza je tentokrát opravdu obrovská a naše psací morálka přes vánoční svátky a náš návrat do rodné vlasti značně poklesla. No nic, stále Vám však dlužíme několik článků o našem prosincovém pobývání v UK.

Výprava do minulosti

Naše v pořadí třetí návštěva, Zuzanka a Jiřík, za námi dorazili na jeden prosincový víkend. Jelikož Londýn je zvláště teď v předvánočním šílenství dosti únavný a Zuzanka s Jiříkem jej již stejně znají z dřívějších návštěv, rozhodli jsme se v neděli využít našeho auta a vyrazit na nějaký delší výlet. Mít své auto v Anglii nám skýtá mnoho možností dostat se na místa, která by pro nás byla jinak značně komplikovaná. Díky němu jsme tak mohli splnit Jiříkův sen a jet se podívat do Avebury.

Předvánoční šílenství po anglicku I. - se Zuzankou a Jirkou

První, kdo si domluvil návštěvu Anglie, ještě než jsme vůbec odjeli, byla Zuzanka s Jiříkem. Podle plánu dorazili na předvánoční nákupy 2. prosince. A jak bylo ujednáno, museli jsme vyrazit do víru velkoměsta, prozkoumat terén a ponakupovat první Vánoční dárečky.

Předvánoční atmosféra ve Watford Womens Centru

Čas tu utíká tak rychle, že jsme se ani nenadáli a už byl třetí adventní víkend. Je pravda, že nám k tomu dost pomohlo i anglické, stále nezimní počasí. Těžko se člověk vánočně naladí, když kolem sebe i v prosinci potkává polonahé a bosé lidi, že? A absence sněhu, či alespoň mrazu tomu všemu také moc nepřidává. Navíc překvapivě (po zážitku s Halloweenem) nemám pocit, že by to angličané nějak přeháněli s vánoční výzdobou, která je poněkud decentní. Možná je to z toho důvodu, že Angličané mají s identifikací toho, kdo jim nosí dárky, ještě větší problémy než my Češi. Zatímco my pouze neznáme přesnou podobu Ježíška, oni si nejsou zcela jistí, že jim dárky nosí americký Santa od Coca Coly, který by vlastně ve skutečnosti měl být Sv. Mikuláš, a tak proto často jako symbol Vánoc používají sněhuláka. Setkali jsme se však i s vánoční ozdobou v podobě kola či deštníku.