neděle 18. prosince 2011

Londýn - poslední epizoda 2011

Nějak rychle ten čas letí, teprve jsme se stihli pořádně rozkoukat a už se pomalu chystáme domů..V Londýně jsme byli za náš pobyt v UK už několikrát, čím více ho však člověk zná, tím mu připadá větší..tak veliký, že ani 3 měsíce nejsou dost dlouhá doba na to, aby si všechno stihl pořádně objevit, prozkoumat a užít. A hlavně čím více ho zná, tím mu musí tohle místo připadat krásnější. Londýn je přesně takový, jaký si ho přejete mít a když víte, kam vyrazit za tím, co chcete vidět, nemůžete být zklamáni...Za ten uplynulý čtvrt rok jsme se s ním seznámili docela obstojně, necítíme se v něm jako turisté, ale jako jeho přátelé..Přes počáteční především mé rozpaky (Piccadily je moc malé, Oxford street moc přeplňěná..atd.), jsem si jej oblíbila, protože je zmenšeným obrazem celé VB. Je naprosto schizofrenní - tradiční i moderní, seriózní i alternativní, přelidněný i téměř prázdný, typicky britský i kosmopolitní. Nedávno jsem četla článek o britské kuchyni - za národní jídlo je v současnosti považováno indické Chicken Tikka Masala a Britové jsou na tento fakt velmi hrdí - domnívají se totiž, že to odráží celou jejich národní povahu - otevřenost a přátelskost všemu novému. :) A Londýn je něco podobného jako britská kuchyně, přátelský, multikulturní, tolerantní...



Naše poslední návštěva Londýna se nesla v poklidném duchu Vánoc. Vytyčili jsme si pár bodů zájmu, které jsme při našich předešlých návštěvách nestihli a Zdenda je velmi šikovně pospojoval do dlouhé procházky skrz centrem. Náš výlet začal u Inns of Court - londýnských právnických kolejí, které v neděli zely prázdnotou, minuli jsme Old Bailey - Central Criminal Court, prošli jsme se po vylidněných nádvořích kolejí, stihli jsme se ztratit a nakonec jsme se dostali na nábřeží Temže. Poprvé jsme na vlastní oči viděli brutalistickou architekturu národního divadla a kolem hotelu Savoy jsme si to zamířili na Covent Garden. Zde o víkendu probíhá Art and Craft market. Londýnské trhy jsou skvělé a je zajímavé, že jsme jich navštívili už tolik, ale každý měl úplně jinou atmosféru, prodávající i nakupující..a často i jiný sortiment zboží. Ač už jsem to nečekala, podařilo se mi koupit dárek pro našeho dědu, se kterým jsem si velmi dlouho lámala hlavu. Všude panovala vánoční atmosféra, tentokráté však o dost příjemnější než minulý týden. Zastavili jsme se proto uprostřed nadstřešeného marketu na celerovou polévku a hrnek horkého kafe a do toho si vychutnávali italské operní árie přednášené pouličním tenorem. Okolí Covent Garden je plné pouličních umělců, kteří mu dodávají příjemnou atmosféru. My jsme se zašli podívat do vestibulu Royal Opera House, který na Covent Garden sídlí...koketujeme totiž s představou navštívit nějaký londýnský balet. Pokud sem do těchto míst ale zavítáte, doporučujeme především medvídkárnu - hračkárnu, kde si sami můžete vyrobit svého plyšového medvídka. Vyberete mu barvu a velikost kožichu podle vaší chuti, nacpete ho výplní, zašijete a můžete mu vybrat obleček jaký je vám libo. Jakákoliv fetiš je zde dovolena, můžete mít medvěda Sněhurku, Spidermana, doktora i letušku. Bohužel my jsme si žádného medvěda neadoptovali, Zdendovi se už další plyšová věc v naší posteli příliš nezamlouvala..škoda :( Medvěda Darth Vadera jen tak někdo nemá.



Při hledání metra jsme zjistili, že se nacházíme v těsné blízkosti Trafalgar Squere. Metro jsme tedy hledat přestali, protože jsme měli namířeno do St. James´s Parku. Jsme tu tak dlouho a neviděli jsme ještě trvalé bydliště královské rodiny. A protože jsme si říkali, že bez toho se snad domů ani nemůžeme vracet, rozhodli jsme se na poslední chvíli si projít trasu, kde si to Kate s Williamem frčeli po svatebním obřadu. :) O úžasných londýnských parcích už toho tady bylo napsáno dost. Kupodivu nejslabší se mi zdá být propagovaný Hyde Park. St. James´s Park se nám líbil moc, stejně se ta královská rodina má, mít takový park na zahradě :) Na konci promenády, která vede od Trafalgaru skrz celý park, stojí Buckinghamský palác, jedno ze sídel královny. Buckingham je častým cílem turistů, my jsme se tu však moc dlouho nezdržovali..přes Green Park jsme si to mířili k Science Museum, kterého se Zdenda dožadoval už nějaký ten pátek. Cestou jsme ještě míjeli Harrods, legendu mezi nákupními domy s mnoha nej. Nejproslulejší obchodní dům na světě, nejstarší eskalátor v Londýně,..tohle všechno je Harrods. Prošli jsme se tedy alespoň přízemním podlažím, kde módní domy nabízely své doplňky - kabelky, šperky, šátky.. Samozřejmě jsme se utvrdili v tom, že Hermés je nej, jen ještě musím sehnat někde 300 zbytečných liber, abych si mohla pořídit ten nejdokonalejší šátek na světě :) Zdendovi však s davy lidí tuhl úsměv na rtech a proto jsem ho v tomto ráji všech marnivých žen nechtěla týrat moc dlouho..no a popravdě ani sebe, prohlížení toho, co je tak krásné, bez šance si to odnést domů, se mi moc nelíbí...



Science muzeum je jedno ze tří v south kensingtonském trojúhelníku. Natural History Museum a Victoria and Albert Museum jsem navštívila se svou sestřenkou Peťou na konci listopadu, Science muzeum na nás teprve čekalo. Bohužel, jako u každého londýnského muzea je problém s časem..totiž že jej nemáte šanci projít celé, pokud si ho chcete prohlédnout důkladně. Proto jsme si vybrali pouze pár zajímavostí, na které jsme se chtěli stihnout podívat. Zaujala nás především expozice Who am I? o lidském těle, genech, psychice a všem co nás dělá opravdu námi :) Rozhodně doporučujeme navštívit, jedná se o stálou expozici a výstava je interaktivní, můžete si zde vyzkoušet spousty zajímavých testů, (pokud se Vám podaří od přístrojů odehnat okupující skupinky dětí) ze kterých se dozvíte ledacos o sobě. Zdenda se například dozvěděl, že je holka, já jsem podle výsledku testů nejspíše hermafrodit a neumím zakulatit jazyk do U, čímž mé ego utrpělo značnou újmu. Jelikož se však muzea v Londýně v neděli zavírají dříve, nás z celého dne bolely nohy až za krkem a navíc nás čekala méně zábavná část dne - balení kufrů, byl čas vydat se na cestu domů.



Žádné komentáře:

Okomentovat