Kulturní okénko

Zdravíme Vás v našem kulturním okénku.
Z našeho blogu se díky pobytu v Anglii stala víceméně pouze cestovatelská záležitost. Není však pravdou, že kromě výletů a cestování, se zde nevěnujeme vůbec ničemu jinému. Abyste ale věděli, oba jsme jedinci kulturní, i když naše dosavadní kulturní vyžití v Anglii čítalo prozatím pouze muzea a koncerty pouličních (potažmo podchodových) umělců. Během posledního týdne však došlo v našem kulturně poklidném životu k několika vzruchům:

Bourmemouth a tajná večerní výprava

Se Zdendou se už velmi dlouho chystáme na jednu výletní lahůdku - město Bath. Již několikrát v našich plánech přišlo na přetřes a jeho chvíle měla přijít právě tento víkend. Protože je to výlet už poměrně vzdálený od našich končin, chtěli jsme tam vzít Peťu, naší návštěvu, abychom ji taky občas vyvezli. Plány se však na poslední chvíli změnily (u nás jak neobvyklé) a my se rozhodli pro pozdně listopadový výlet k moři. Měli jsme se tam totiž sejít s Peťčinou sestrou (mojí sestřenicí) a její rodinou.

Docklands a Greenwich

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, jsme nepotkali Rákosníčka, ale rozhodli jsme se vyrazit na procházku po Londýnské čtvrti Docklands. Jedná se o moderní komerční čtvrť, postavenou na území původních Londýnských doků na Temži.

Woburn Safari Park

S pravidelnými víkendovými posty máme pořádné zpoždění a vy tak o nás nemáte nejaktuálnější drby. Měli bychom to tedy co nejdříve napravit. Pro své zdržení však máme objektivní důvody, vzácnou týdenní návštěvu z domova, tak musíte pochopit, že nebyl čas ani energie na zvelebování našeho "blogíska".

I tedy co se událo předminulou sobotu vám představíme velmi stručně a jasně. Navštívili jsme nedaleký safari park Woburn, který byl velmi dávno, ještě v Česku, mnou nalezen a plánován, následně po příjezdu do Anglie zapomenut pod hromadou jiných zdejších atrakcí a poté znovuobjeven Zdendou pár dní před tím, než jsme jej skutečně navštívili. Bylo nádherné počasí, safari bylo perfektní, zvířátka vzhůru..a dál už za nás necháme mluvit obrázky.

Procházka do Rickmansworthu

Přestože už jsme toho prozkoumali spoustu v okolí i relativně vzdáleném, stále nám zůstávala některá místa přímo před nosem zahalená tajemstvím. Proto jsme vyrazili na procházku z Watfordu do Rickmansworthu - sousedního městečka. Ladička totiž, zatímco já pracoval už rekognoskovala terén a zjistila, že do Rickmansworthu vede kanál - to ne jako stoka, ale vodní dílo. Ideální pro nedělní procházku. Dokonce jsme po cestě zjistili, že právě probíhá Grand Union Canal Half Marathon, a to mě přimělo k zamyšlení, že se tu dost flákám. (No ale ne, že by to zamyšlení zatím mělo nějaký efekt). Každopádně jsme si užili krásnou procházku se spoustou hausbótů, zdymadel a vyčerpaných sportovců.

Cambridge ~ Say Peťka goodbye or not?

Páteční den jsme společně s Peťkou prožily tradičně holčičím způsobem a naší dekadenci jsme raději nijak nedokumentovaly. Nicméně jsme prožily téměř celý den prolézáním obchodů, utrácením, jednou reklamací bot a všechno zakončily velmi přesmaženou Fish & Chips. K tomu jsme si domů nesly Bena & Jerryho a večer prožili společně se Zdendou sledováním naší domácí kinematografie. Sobotní odjezd Peťky do Česka jsme se rozhodli ozvláštnit výletem do Cambridge, abychom pro ni tady u nás připravili přeci jen něco nového. Druhé slavné univerzitní město Británie ještě nikdo z nás nenavštívil, a tak i když nebylo moc času, říkali jsme si, že si jej alespoň trošku projdeme. Ráno se nám samozřejmě nedařilo vyrazit zrovna brzy, máme s tím často problémy už ve dvou, natož když jsme tři. Každý chce jindy snídat, mýt se, převlékat a chystat, prostě normálka..I když Zdenda navrhoval, ať už výlet odpískáme, před 11:00 byli ready.

Londýn - Girls´ episode

Po více než měsíčním působení v Británii jsme ve středu v noci přivítali první vzácnou návštěvu, která k nám dorazila dokonce oklikou přes Portugalsko. Přiletěla nás navštívit kamarádka Peťka, která se rozhodla s námi strávit poslední dny svobody před nástupem do prvního regulérního zaměstnání... Překvapivě bez komplikací, (její cestovatelské trable by vydaly na celou sbírku povídek) jsme ji tedy kolem půlnoci vyzvedli na Stanstedu a odvezli si ji domů. Protože však u nás mohla zůstat pouze necelé tři dny (z toho 2 pracovní), musely jsme vymyslet nějaký program bez Zdendovy společnosti.

Thorpe Park

Ještě o něco finančně náročnější výlet jsme (teda možná by bylo korektnější napsat jsem) si naplánovali na neděli. A to do Thorpe Parku - nejadrenalinovějšího parku v Anglii. Už několik dní předem jsem taktizoval, jestli vůbec jet nebo ne, a pečlivě studoval předpověď počasí z několika zdrojů. Nakonec mělo být polojasno a v Thorpe Parku byl poslední otvírací den roku 2011, spojený s kolosálním ohňostrojem "jaký jsme ještě neviděli". Ten byl dozvukem ohňostrojného veselí dne předchozího, kdy se v Anglii slavil Guy Fawkes Day. (Oslavují tu jednoho chlápka, který spáchal nepovedený atentát na krále Jamese I., kdyby tak Guy věděl, že se tím stane tak populární, jak u nás čarodějnice 30. dubna :) .) V sobotu večer jsem se byl podívat na ohňostroj u nás ve Watfordu, ale že by tu předvedli něco kdo ví jak speciálního, to teda ne, tak už jsem se těšil na slibovaný zážitek.

Stratford upon Avon a Warwick

Na první listopadový víkend jsme si naplánovali dva finančně náročnější výlety. Ten sobotní byl do rodného města Williama Shakespeara - Stratfordu nad Avonou. A aby toho nebylo málo, tak jsme si ke Stratfordu přidali ještě návštěvu nedalekého hradu Warwick, protože to je fakt moc pěkný hrad, ale opravdu fakt :).