Zatím se nám stále nedaří vyrazit tak brzo, abychom měli na dané místo celý den. V našich smělých plánech je vždy velmi důkladná prohlídka města, se všemi zajímavostmi v podobě muzeí, galerií, chrámů, zahrad a parků a dokonce i s přilehlým okolím a nejlépe s nějakou 5 - 10ti kilometrovou poznávací trasou. V realitě vždy den začíná v 9:00 anglickou snídaní a to bohužel ani ne tak co do hojnosti jídla jako spíš do délky trvání. Když se zadaří, tak v 10:30 sedíme v autě a před námi hodinu a půl dlouhá cesta do místa určení. Co se nám však musí nechat je, že už jezdíme jako rodilí Britové. Zdenda zvládá jízdu vlevo stejně bezpečně jako já poznávání že zase jedeme po M25. :D Po hladké cestě, doprava v británii je fakt perfektně vyřešená, nastává méně hladké hledání, kde zaparkovat. Úkol nám často ještě znesnadňuje Tomík, (Žertovic familiérní pojmenování pro navigaci) který velmi rebelsky navádí do míst s přikázaným směrem jízdy či dokonce jednosměrek. My však v Anglii nejsme anarchisty, ale zatím spíše bažanty a tak si na porušování pravidel moc netroufáme. V Brightonu se nám podařilo zaparkovat velmi výhodně, (co se týče poplatků, méně už polohy) to nám asi bůh oplácí ten včerejšek a sponzoring Oxfordských homeless a parkovacích automatů. Zaparkovali jsme v maríně, kde to bylo bezplatné a navíc marína je přece jenom marína, že? :)
V Brightonu je dokonce celá Marina Village, kde jsme na střeše parkoviště našli (především k mé radosti) bleší trh. Bleší trhy mě hrozně baví, dají se tam najít poklady, škoda jen, že u nás jsem zatím na žádný tak dobrý ještě nenarazila. :( Některé kusy nábytku stojí za to, my bychom však nebyli schopní je domů přepravit, tak jsme jen koukali po různorodosti sortimentu, který jsou schopni prodejci nabídnout. Mě se líbily staré šperky, budíky, gramofonové desky a kuriózní kusy oděvu, Zdenda zase obdivoval techničtější kousky. Ale vybrat si mohl každý..od macešek, zeleniny přes plynové masky, šicí stroje, kašmírové svetry až po hudební nástroje a součástky do bůhví čeho. Zdendovi se líbila kožešinová ušatka, kterou si chtěl koupit, nakonec mu však přišla na jeho hlavu trochu malá. Já si vybrala v obrovském koši 3 krásné šátky, které byly za zvýhodněnou cenu. Po občerstvení v Marina Village jsme vyrazili směrem k molu, kde, jak se zdálo, bylo centrum brightonského dění. Sluníčko krásně hřálo, nudisté se stále opalovali, kajakáři blbli ve vlnách..poznatek dne: možná je ještě zábavnější být anglických důchodcem na kajaku u moře! :) Promenáda byla příjemná, jen poněkud delší než se nám od maríny zdála. U brightonského mola, ikony Brightonu spolu s Royal Pavilion, je hromada atrakcí. Kromě již zmiňovaného akvária, je zde i ruské kolo, podobné London eye, casino, podobné jako ve Waltonu, ale zato originální kolotočový areál..Zdenda se dočkal!! Taky to tam řádně všechno pojezdil..Jediná naše nevýhoda je, že nemáme rádi stejné kolotoče. Zatímco on si libuje v horských dráhách hlavou dolů - což mi dělá špatně, nemá rád kolotoče točící se dokola - které zase vyhledávám já. Tak jsme šli alespoň na lodičkovou horskou dráhu, od které jsme byli celí mokří..trošku jsem si říkala, proč na téhle atrakci nikdo moc nejezdí. V říjnu to většina rodičů svým dětem zakáže..ještě že naši byli doma. :D Proto jsme si pak mohli užívat závistivých pohledů dětí, když jsme chodili po parku s mokrými vlasy a zadky..Zdenda pak šel na horskou dráhu, ze které se mi dělalo špatně, jen když jsem se na ni dívala. Tak jsem jeho jízdu mohla dokumentovat, aby mi, pokud by tu jízdu nepřežil, po něm zbyly alespoň nějaké fotky. Potom jsme ještě byli na skluzavce, já na koníčkovém kolotoči, ve strašidelném hradě a protože nám ještě pořád zbývaly žetony, ještě jednou jsme šli na vodní horskou dráhu.
Pak už jsme ale museli běžet do akvária, které jsme měli rezervované od 15:00 hodin. V akváriu jsme si koupili ještě vyjížďku na loďce mezi žraloky. Loďka měla prosklené dno a dostala se nám i zajímavá přednáška o tom, jak jsou žraloci hodní, jen je prý nesmíme hladit. (Protože nemají na sobě šupiny ale zuby, které se by nás mohly pořezat.) Jo a prý jim nechutnáme, proto když už nás náhodou zabijí, tak nás stejně nesežerou..Člověku se po téhle informaci hned uleví. Akvárium bylo moc hezky udělané, i když jsme ho čekali ještě trošku větší, když v něm má být nejdelší podvodní tunel v Evropě. Když jsme se dostali z akvária, bylo už dost hodin a další can´t miss place in Brighton už bylo zavřené. Což se nám ale trošku ulevilo, protože jsme na kolotočích stejně projezdili všechny naše peníze určené pro tento výlet a pro několik dalších. Royal Pavilion jsme tedy obešli pouze z venku. Mě se líbil, Zdendovi zas tak moc ne, tak třeba někdy příště. Stejně jako jsme si na někdy příště nechali zdejší údajně nejstarší elektrický vláček na světě - Volk´s Electric Railway, který jezdí v sezóně po pobřeží (protože už nebyla sezóna) a krásné bílé útesy s větrným mlýnem na konci Brightonu (protože už nebylo světlo). No prostě Brighton za jeden den je asi nemožné stihnout! :)