Při naší první návštěvě Chilternských kopců bylo ještě všechno zelené a "nepodzimní". Proto jsme se těšili na příští návštěvu, kdy už listí bude barevné. Tento víkend se zdál jako ideální. Počasí se stále drželo, stromy už i tady v Anglii dostaly barevný nádech, ale rychle začínají opadávat. Nebylo tedy na místě moc dlouho otálet. Z naší knihy, kterou jsme si pořídili v lesním suvenýr shopu v Ashridge, jsme vybrali trasu z Bradenhamu do West Wycombe. Dopoledne jsme stihli ještě návštěvu watfordského asi největšího obchodního centra The Harlequin. Obchody (kromě potravinových řetězců) tady všeobecně zavírají docela brzo (18:00), což je pro nás rozmazlené Brnem dost komplikující fakt. V obchodech jsme se však moc dlouho nezdržovali a vyrazili do startovního místa Bradenhamu. Bradenham je malá, krásná vesnička (vesničkou rozumějte asi 6 domů), o kterou se stará National Trust, je v něm Bradenham Manor a moc hezký kostel.
Trasa měla mít přibližně 6 mil, což je pro Brity už středně obtížná trasa. (Asi nikdy nechodili po našich kopcích:) ) Měli jsme se držet modré značky, což pro nás znamenalo, že jsem se celou dobu drželi značky žluté. Okruh jsme si teda mírně poupravili, nenašli jsme Hughenden Valley a Hughenden Manor. (Ve kterých podle Zdendových slov stejně nic k vidění nebylo:) V překladu rozuměj: Ztratili jsme se a nevím, kde jsme. :) ) To nám ale ani tak nevadilo, protože jsme si užívali toho, že kromě nás tento víkend turistice po tomto kraji nikdo jiný neholdoval. West Wycombe jsme však našli. Na nejvyšším kopci tu stojí dominanta městečka, kostel Sv. Laurence, který je nechvalně proslulý taky díky Hell fire Clubu, který měl údajně ve zdejší duté kostelní kopuli svou klubovnu. U kostela dokonce stojí i mauzoleum, (které je větší než kostel), těchto Pekelníků, kde jsou uložena jejich srdce. Nicméně celý West Wycombe je spojován s tímto klubem, nám se však nepodařilo zcela porozumět jeho významu a účelu, tak vám nemůžeme poskytnout fundovaný výklad. Má se však jednat o významné jedince své doby, kteří se podle všeho nechovali moc vybíravě. Pod kopcem s kostelem a mauzoleem jsou West Wycombské jeskyně, my jsme se však setkali s názvem Hell-Fire Caves..překvapivě. Není to náhoda: Sir Francis Dashwood, který jeskyně objevil a začal využívat pro získáváni kamene na výstavbu silnic, byl také zakladatelem zmíněného klubu. Pekelné orgie jsou však jak se zdá mnohem zajímavějším lákadlem, než ušlechtilý čin pro rozvoj města. My jsme zrovna, ač nevědomky, trefili halloweenský program. Potkali jsme dospělé i děti v kostýmech stojící před vstupem do jeskyní, který byl příhodně vyzdoben. Mé přání jít dovnitř a spojit tohle pekelné místo s pekelným programem se nesplnilo, protože halloweenská prohlídka začínala až o hodinu a půl později a jeskyně zatím byla pro veřejnost zavřená..Zdendovi se docela ulevilo. I vydali jsme se cestou zpátky, přeci jen je ten Halloween a se západem slunce a blouděním po lese v začínající tmě, kde nám společnost dělalo jen tisíce bažantů a jeden páv nebyla tak úplně příjemná jako ve dne.
Žádné komentáře:
Okomentovat